Třetí pravidlo bourá zažitý mýtus. Vrstva keramzitu na dně neodvádí vodu pryč, jen zvedá hladinu, do které se voda musí vsáknout. Pokud květináč nemá skutečnou odtokovou dírku a podmisku, keramzit situaci spíš zhorší. Čtvrté pravidlo se týká zálivky: substrát musí mezi jednotlivými zálivkami částečně proschnout. U sukulentů a kaktusů úplně, u vlhkomilných druhů jen na povrchu. Prst zapíchnutý do hloubky dvou až tří centimetrů řekne víc než vlhkoměr za stovky korun.
Zálivku vždy přizpůsobte druhu rostliny, ne kalendáři. Sukulentům stačí zemina proschnout do hloubky několika centimetrů, kapradiny a fíkusy chtějí vlhko, ale nikdy ne bahno. Před zálivkou zkontrolujte vlhkost prstem nebo dřevěnou špejlí. Pokud jde špejle zasunout bez odporu a je mokrá, počkejte. Nadměrná zálivka je nejčastější příčinou hniloby, a to i v květináči s otvorem.
Pro pokojovky je vhodnější sedlinu nejprve zkompostovat nebo nechat přeměnit v „kávový čaj". Ten připravíte tak, že dvě lžíce suché sedliny zalijete litrem vody a necháte 24 hodin vylouhovat. Výslednou tekutinu zředíte vodou v poměru jedna ku jedné a použijete k zálivce jednou za dva až tři týdny. Tento postup je šetrnější než sypání suché sedliny přímo do květináče a snižuje riziko plísní.
Kokosový substrát se hodí pro rostliny, které potřebují vzdušný kořenový systém a častější zálivku. Výborně funguje u orchidejí, bromélií, monster, filodendronů nebo u semenáčků, kde chcete sledovat klíčení bez rizika plísní. Naopak pro kaktusy, sukulenty a rostliny vyžadující trvale vlhkou půdu se příliš nehodí, protože kokos rychle prosychá a špatně drží vodu. Stejně tak ho nedávejte rostlinám, které nesnášejí přesazování do lehké struktury.
U velkých rostlin v květináčích bez možnosti přesunu použijte mulčovací vrstvu. Na povrch substrátu nasypte dva až tři centimetry keramzitu, štěrku nebo kokosového vlákna. Mulč výrazně omezí odpar z povrchu půdy. Stejně tak pomůže obalit květináč vlhkou látkou nebo novinami, které budete udržovat vlhké — odpařováním se snižuje teplota v okolí kořenů. Tohle je účinné hlavně v letních měsících, kdy jinak voda mizí rychlostí blesku.
Častou chybou je přesolení kokosu. Kokosové vlákno přirozeně obsahuje sodík a chloridy, které se při zpracování ne vždy úplně vymyjí. Proto ho před použitím propláchněte několika násobky vody, dokud odtoková voda není čirá. Totéž platí u hotových směsí, které už mohou být promyté, ale jistota je vždy lepší. Další chybou je nedostatečné zhutnění. Kokos po vsáknutí vody nabobtná, ale při sesychání se smršťuje a může vytlačit rostlinu z květináče. Po zasazení substrát jemně přitlačte a nechte ho usadit.