Praktickým trikem je přesunout rostliny blíž k oknu, i když přímé slunce nesnášejí. Stačí je postavit na parapet s průsvitnou záclonou nebo o kus dál od okna na stolek, který ráno dostane pár hodin nepřímého světla. Pomůže také bílá nebo světle natřená stěna za rostlinou, která odráží světlo zpět na listy, a čisté stínítko lampy v místnosti. Umělé přisvětlování má smysl jen tehdy, pokud svítíte denně alespoň deset až dvanáct hodin a zdroj je dost blízko nad rostlinou; slabá dekorativní lampa světelný deficit nevyřeší. U velkých oken pozor na průvan a na radiátory pod parapetem — suchý horký vzduch škodí víc než nedostatek světla.
Nezapomínáme ani na kvalitu substrátu a zálivku shora. V zimě se voda odpařuje pomaleji, takže přebytek zůstává v květináči a dusí kořeny. Po každé zálivce proto kontrolujeme misku a vodu, která do ní proteče, slijeme. Zaléváme raději méně a častěji, nikdy ne silným proudem přímo na střed rostliny. U rostlin s měkkými listy, jako jsou afrikány nebo begonie, je lepší zalévat ke kraji květináče, aby voda nehnila v paždí listů.
Pozor na rostliny s ochmýřenými nebo sametovými listy, jako jsou africké fialky, begonie nebo některé sukulenty. Ty se nesmí otírat mokrým hadrem vůbec. Voda zůstává v chloupcích, způsobuje hnilobu a listy pak opadávají. U těchto druhů používejte suchý jemný štětec a prach oprašujte jemnými tahy. Stejně tak nikdy neotírejte listy, které mají trny nebo ostré okraje, bez rukavic. A nikdy neotírejte listy rostlinám, které jste právě přesadili nebo které procházejí stresem – mohou reagovat opadem.
Zalévání přizpůsobte světlu, ne kalendáři. V místnosti bez přímého slunce se voda z květináče odpařuje pomaleji, takže stejná rostlina potřebuje méně vody než na parapetu s ostrým sluncem. Typická chyba je zalévat podle rozpisu a ne podle stavu hlíny: prstem zkontrolujte dva centimetry pod povrchem, teprve pak zalijte. Druhá častá chyba je přesazení do velkého květináče — zemina zůstává mokrá, kořeny uhnívají. Nechte rostlinu v těsném květináči a hnojte střídmě, protože ve stínu rostlina spotřebovává méně živin.
Prvním krokem je zjistit, kolik světla prostor reálně nabízí. Pomůže jednoduchý test: postavte na místo, kam chcete rostlinu umístit, list bílého papíru a položte si na něj ruku. Pokud je stín ostrý a tmavý, světla je dost i pro náročnější druhy. Pokud stín zmizí nebo zůstane jen šedavá skvrna, jste v kategorii, kde uspějí jen rostliny tolerantní ke stínu. Dalším měřítkem je, jak daleko od okna místo leží — každý metr do hloubky místnosti světlo výrazně ubírá, i když se to na první pohled nezdá.
Další častou chybou je hnojení v zimě. Rostlina v útlumu nedokáže živiny zpracovat a přebytek solí jí poškodí kořeny. Hnojit se má jen tehdy, pokud rostlina aktivně roste, a to slabší koncentrací než v sezóně. Stejně tak se vyhněte přesazování a radikálnímu řezu. Tyto zásahy rostlinu stresují a v období nedostatku světla se hůře hojí. Pokud se objeví škůdci, jako jsou molice nebo svilušky, řešte je ihned, protože oslabená rostlina je vůči nim náchylnější.
V zimě počítejte s tím, že denní světlo je krátké a slabé i u jižního okna. Rostliny v tomto období zpomalí růst, takže omezit zálivku a úplně vynechat hnojení je správný krok, ne lenost. Umělé přisvětlování má smysl jen tehdy, když rostlina jinak živoří měsíce; běžná stolní lampa nestačí, potřebujete zdroj světla blízko nad listy. Největší chybou zůstává víra, že každá květina vydrží v každém koutě bytu. Vyberte druhy, které stín snesou, a místo boje s podmínkami se naučte číst signály, které rostlina sama posílá.
Místnost bez přímého slunce není pro pěstování pokojovek nutně problém. Většina běžně prodávaných druhů pochází z podrostu tropických lesů, kde celý život žijí v rozptýleném světle pronikajícím korunami stromů. Rozhoduje tedy intenzita a kvalita světla, které do místnosti skutečně dopadne, ne to, jestli na listy přímo svítí slunce. Okna orientovaná na sever, dvorky mezi domy nebo hluboké místnosti ale mají jednu zásadní vlastnost: světla je málo a v zimě ještě méně. Tomu je potřeba přizpůsobit výběr rostlin i způsob, jakým o ně pečujete.
Typické chyby se opakují: zalévání podle kalendáře místo podle stavu zeminy, otáčení květináče každý týden, časté stěhování rostliny z místa na místo a snaha zachránit slabou rostlinu přesazením do většího květináče. Přesazujte jen tehdy, když kořeny prolezou dnem, a to na jaře, ne uprostřed zimy. Listy průběžně otírejte vlhkým hadříkem, protože prach na listech ubírá další světlo. Pokud rostlina i po těchto úpravách bledne a vytahuje se, je to signál, že místo je prostě příliš tmavé, a je lepší ji přesunout jinam než ji držet v podmínkách, které dlouhodobě nezvládá.