Před prvním použitím povlečení vyperte podle etikety a nechte volně uschnout. Zjistíte, jak se látka srazí a jak se chová po vyprání. U hustých vazeb počítejte s delším schnutím a vyšší spotřebou energie při žehlení. Pokud si nejste jistí, kupte nejprve jeden povlak na polštář a vyzkoušejte ho několik nocí. Až potom dokupujte celou sadu. Vazba a gramáž dohromady určují, jestli se pod peřinou budete potit, nebo se budete třást zimou.
Vlhkost vzduchu v ložnici ovlivňuje, jak často je potřeba měnit povlečení. Ve standardních podmínkách, kdy relativní vlhkost drží mezi 40 a 50 procenty, stačí povlečení převlékat jednou za týden až deset dní. Jakmile ale vlhkost přesáhne 60 procent, interval se zkracuje na čtyři až pět dní. Nejde o přehnanou hygienu, ale o biologii: při vyšší vlhkosti se v textilu rychleji množí roztoči a plísně, které se živí odumřelými kožními buňkami a potem.
Přetopený pokoj nad 22 stupňů Celsia vede k městnání krve v nosní sliznici. Ta otéká stejně jako při rýmě. V noci proto temperujte na 18 až 20 stupňů a před spaním vyvětrejte. Průvan z otevřeného okna je lepší než klimatizace namířená na postel, která vzduch vysušuje a chladí nerovnoměrně. Důležitá je i poloha hlavy. Podložte ramena, ne jen krk, aby se hlava dostala mírně dopředu a předsunula dolní čelist. Pomůže i spát na boku. Na zádech se jazyk posouvá dozadu a chrápání je nejhlasitější.
Na co si dát pozor, aby se vám tam neusadil prach Největší chybou je skladovat věci volně. Cokoli položíte přímo na zem nebo na lůžkovinu, se do měsíce pokryje prachem, který se usazuje i na lůžku. Vždy používejte uzavíratelné boxy, nejlépe s těsněním. Textilie balte do vaků s zipem, ne do igelitových tašek, které se roztrhnou a nedýchají. Když boxy skládáte na sebe, dejte nejtěžší dolů a lehčí nahoru. Mezi boxy a stěnou nechte mezeru kvůli větrání. Pokud je pod postelí vlhko, vložte tam pohlcovač vlhkosti nebo sáček s pohlcovačem, jinak vám z toho začne jít plíseň.
U roštu bez úložného prostoru je hlavní výhoda v tom, že ho vytáhnete, položíte na linku a nemusíte řešit, co s obsahem. Při manipulaci s horkým plechem ale nemáte kam odložit víko nebo lžíci, takže si připravte malý podnos bokem. Vyhnete se tak zbytečnému pobíhání a popáleninám. Pokud vaříte často a ve více kusech nádobí, může být nakonec výhodnější kombinace: rošt bez zásuvky a oddělený vozík nebo police vedle sporáku.
Jak poznáte, že je vlhko i bez vlhkoměru Vlhkoměr je nejspolehlivější pomůcka, ale existují i praktické signály. Pokud se okna v ložnici rosí zevnitř, pokud povlečení působí chladně a mokře při dotyku, nebo pokud se v místnosti drží zatuchlý pach i po vyvětrání, vlhkost je s vysokou pravděpodobností nad 60 procenty. Dalším ukazatelem je, když postel po ránu nevyschne a prostěradlo je cítit vlhké. V takovém prostředí je týdenní interval už příliš dlouhý.
Častá chyba je kupovat rošt s co největší zásuvkou. Velký úložný prostor láká, ale při každodenním vaření se do něj stejně vejdou jen dvě až tři věci, které používáte pořád. Pokud do zásuvky strkáte plechy a mísy jen proto, aby nezůstaly na lince, ztratíte přehled a při dalším pečení je budete složitě hledat. Menší úložný prostor bývá praktičtější, protože vás nutí udržovat v něm jen to, co skutečně potřebujete.
Nejčastější chyba je vybírat matraci podle toho, jak je tuhá na dotek v prodejně. Povrchové vrstvy klamou – pěna může být měkká na omak a přesto po stlačení prudce zpevnit, nebo naopak tvrdá na dotek a pod tělem se rozložit. Další chyba je spoléhat na zkoušení v sedě. To, jak se matrace chová, když na ni dosednete, neříká nic o tom, jak podepře páteř vleže. Zkoušejte vždy vleže, na boku i na zádech, alespoň deset minut v každé poloze, ideálně v oblečení, ve kterém spíte.
Než začnete ukládat, pod postelí důkladně vyluxujte a otřete podlahu. Zkontrolujte, jestli se tam neusazuje vlhkost nebo plíseň. Pokud ano, řešte nejdřív příčinu, ne skladování. Jednou za měsíc boxy vytáhněte, otřete víka a zkontrolujte obsah. Zabere to pár minut a zabrání tomu, aby se z úložného prostoru stala skládka. Když budete mít pořádek, získáte místo navíc a ložnice bude vypadat čistě i bez toho, abyste pod postelí pořád něco hledali.
U roštu s úložným prostorem sledujte výšku horní hrany. Pokud je deska příliš vysoko, při přenášení těžkého hrnce narazíte zápěstím do její hrany. Ideální je, když je pracovní plocha roštu v úrovni, ze které se dá pohodlně zvednout plný pekáč. Zároveň si ověřte, zda se zásuvka nebo police vysouvají i tehdy, když je rošt zasunutý v troubě. Některé konstrukce jdou otevřít jen po vytažení celého roštu, což při pečení zbytečně komplikuje přesun.