Při výběru se neřiďte pocitem z prvních pěti minut na prodejně. Tělo potřebuje čas, než si na novou oporu zvykne, a krátký test na tvrdé podlaze neukáže nic o tom, jak se matrace chová pod celou váhou. Praktičtější je lehnout si na delší dobu v oblečení, ve kterém spíte, a vyzkoušet polohu na boku i na zádech. Sledujte, zda mezi tělem a matrací nevzniká mezera v bedrech, a zda rameno není vytlačené nahoru. Pokud ano, tvrdost neodpovídá vaší postavě.
Nejprve změřte, jaká teplota v ložnici skutečně je. Teploměr umístěte do výšky postele, ne ke zdi nebo ke stropu, kde bývá o několik stupňů jiná hodnota. Večer před spaním větrejte intenzivně a krátce, ideálně pět až deset minut s otevřeným oknem. Dlouhé mikroventilace přes noc stačí jen v létě. V zimě zavřete dveře do ložnice, aby se teplo z ostatních místností nehromadilo právě tam, kde ho nechcete.
Nejčastější příčinou je nedostatečné větrání v kombinaci s vařením, sprchováním, sušením prádla a dýcháním. Vlhkost nemá kam odejít, takže se usadí na nejchladnějším povrchu v místnosti — obvykle na skle. Zásadní chybou je snažit se rosu utírat hadrem a dál nic neměnit. Utírání řeší následek, ne příčinu, a navíc vlhkost jen přemístí do vzduchu, odkud se do okna vrátí.
Při nákupu si všímejte složení vláken, ne jen gramáže. Bavlna dobře saje vlhkost, ale pomaleji schne. Len je přirozeně chladivý a prodyšný, ale mačká se. Viskóza a bambusové vlákno jsou hladké a chladivé na dotek, ale v keprové vazbě mohou hřát. Polyester neodvádí vlhkost, takže pod ním vzniká pocit lepivosti. Směsi bavlny s polyesterem vypadají levně, ale v horku nejsou příjemné. Ideální na léto je 100% len v plátnové vazbě nebo bavlna v plátně s gramáží do 120 g/m².
Praktický test v obchodě: vezměte látku proti světlu. Pokud skrz prosvítá jen málo, je hustá a bude hřát. Prohrábněte ji mezi prsty – pokud je tuhá a lesklá, je to satén nebo kepr. Pokud je měkká, matná a vzdušná, je to plátno. Před koupí si vždy přečtěte etiketu: hledejte gramáž, složení a typ vazby. Bez těchto údajů se rozhodujete naslepo a rozdíl poznáte až po první noci.
Vazba rozhoduje víc než gramáž Vazba je způsob, jakým se provazují osnovní a útkové nitě. Plátnová vazba (perkál) je nejpevnější a nejprodyšnější, nitě se kříží střídavě. Bavlněné povlečení v plátnové vazbě je ideální pro horké noci a pro lidi, kteří se hodně potí. Keprová vazba má delší přesahy nití, je hladší, hustší a méně prodyšná, takže víc hřeje. Saténová vazba je nejhladší a nejlesklejší, ale také nejméně prodyšná, protože nitě leží těsně u sebe. Pokud hledáte chladivé povlečení, plátno porazí satén i kepr.
Typická chyba je koupit povlečení podle vzhledu a až doma zjistit, že se v něm potíte. Další chyba je prát horké prádlo na příliš vysokou teplotu nebo ho sušit v sušičce na maximum. Vysoká teplota sráží vlákna, zhušťuje tkaninu a snižuje prodyšnost. Perte na 40 °C, sušte volně a žehlete z rubu. Pokud chcete chladivý efekt, vyhněte se aviváži, která obalí vlákna a sníží savost.
Dvě povlečení mohou vypadat stejně, mít stejný rozměr i barvu, a přesto se pod jedním budíte zpocení a pod druhým je vám chladno. Rozdíl není v ceně ani ve značce, ale ve dvou parametrech, které se na obalu často přehlížejí: gramáži a vazbě tkaniny. Ty určují, jak tkanina dýchá, jak odvádí vlhkost a jaké množství vzduchu si udrží mezi vlákny.
Gramáž se udává v gramech na metr čtvereční (g/m²). Lehké tkaniny kolem 90–120 g/m² jsou vzdušné, rychle schnou a hodí se na léto nebo do přetopených ložnic. Střední gramáž 120–150 g/m² je univerzální celoroční volba. Tkaniny nad 150 g/m² jsou hustší, hřejivé a vhodné na zimu, ale v horké místnosti mohou působit jako fólie. Pozor na jeden častý omyl: vyšší gramáž automaticky neznamená lepší kvalitu. Záleží i na délce a hustotě vláken, ne jen na hmotnosti.
Vzdálenost očí od knihy není univerzální číslo, které by platilo pro každého. Rozhoduje zraková ostrost, velikost písma, osvětlení a únava. Někomu vyhovuje 30 cm, jinému 45 cm. Cílem je najít polohu, ve které jsou písmena ostrá bez mhouření a hlava ani krk nejsou v předklonu.
Jestliže koupelna okno nemá, musíte spoléhat na podtlak v bytě. To znamená, že někde jinde je otevřené okno nebo přívod vzduchu, kterým vlhkost odejde. Otevřené dveře do chodby bez tohoto zajištění vlhkost jen rozšíří. Pomůže také sušit ručníky a koupelnové předložky mimo koupelnu, protože mokrá textilie je zásobárna vody, která se odpařuje celé hodiny.
Nejúčinnější je kombinace tří kroků. Po sprše nejprve stáhněte přebytečnou vodu ze stěn a podlahy stěrkou do odpadu. Potom nechte běžet odsávací ventilátor alespoň deset minut, ideálně s dveřmi zavřenými. A nakonec otevřete okno v koupelně na krátkou dobu, pokud je to možné. Tím se vlhkost dostane přímo ven, místo aby putovala do bytu.