Podlahová krytina hraje větší roli, než se zdá. Když položíte podlahu s výraznými pruhy rovnoběžnými se stěnami, místnost se opticky rozšíří, ale ne zvýší. Pruhy vedené od dveří k oknu naopak protáhnou prostor do hloubky a výšku nechají stranou. Pokud chcete strop zvednout, sáhněte po jednobarevné podlaze v tmavším odstínu, než mají stěny. Tmavá podlaha působí jako pevná základna, od které se stěny mohou táhnout nahoru. Světlá podlaha tento efekt rozmělní.
Vodovodní a odpadní trasy se nedají obcházet donekonečna. Umyvadlo a sprchu umístěte tak, aby odpad zůstal v dosahu původního stoupacího potrubí; každý dodatečný metr vodorovného odpadu znamená větší sklon a riziko ucpání. U pračky počítejte s přívodem, odpadem i zásuvkou v jednom místě. Pokud pračku skrýváte do skříňky, nechte kolem ní alespoň dva centimetry na každé straně kvůli vibracím a větrání. Zásuvky umístěte mimo dosah sprchy, ideálně na opačnou stranu místnosti nebo do výšky nad 120 cm.
U novostaveb a rekonstrukcí se často zapomíná na práh. Pokud má koupelna keramickou dlažbu a ložnice plovoucí podlahu, vzniká výškový rozdíl. Ten se řeší přechodovou lištou, která by měla být barevně sladěná s podlahou v ložnici, ne s dlažbou v koupelně. Lišta v barvě dřeva působí přirozeněji a neruší.
Propojení koupelny a ložnice bývá nejčastější dispoziční řešení v bytech. Většina lidí řeší koupelnu a ložnici jako dva oddělené světy, a pak se diví, že při přechodu z jedné místnosti do druhé něco nesedí. Přitom stačí sladit pár základních věcí a výsledek působí mnohem klidněji. Nejde o to, aby obě místnosti vypadaly stejně, ale aby mezi nimi existoval vizuální most.
Rohová souprava se hodí do místností, kde je delší souvislá stěna a zároveň dost místa v rohu. Musíte ale počítat s tím, že roh zabere výrazně víc půdorysu než rovná sedačka. Klasická trojsedačka plus dvě křesla jsou variabilnější – můžete je přeskládat, když přijdou hosté, a místnost nepůsobí tak těžkopádně. Pokud máte úzký obývák do 3 metrů na šířku, rohová souprava vám sebere průchod a budete se kolem ní plazit. Raději zvolte dvě menší sedačky proti sobě nebo sedačku s podnožkou.
Častou chybou je výměna dveří bez ohledu na zárubně. Starší zárubně mají jiný tvar i barvu a nové dveře v nich vypadají cizorodě. Pokud měníte dveře, sladíte je se zárubněmi, případně vyměňte oboje. Dále platí, že dveře do koupelny by měly mít stejný typ kování jako dveře do ložnice. Nemusí jít o identický model, ale měly by mít podobný tvar kliky a stejnou povrchovou úpravu.
Nakonec projděte byt s metrem a změřte každý prázdný úsek. Často zjistíte, že mezi skříní a zdí je mezera deseti centimetrů, kam se vejde úzký věšák nebo police. Malý byt není o tom, kolik toho unese, ale o tom, kolik toho zbytečně nedržíte. Začněte dnes jednou zásuvkou a uvidíte rozdíl.
Častou chybou je kupovat matraci bez znalosti váhy dítěte. Výrobci uvádějí nosnost, ale ta se týká dospělého člověka. Pro pětileté dítě je zásadní spíš tuhost jádra. Další chybou je dávat do dětské postele matraci z gauče nebo z jiné postele, která už má za sebou několik let používání. I když vypadá zachovale, pěna už je utlačená a páteř dítěte nedostane potřebnou oporu.
Materiál dveří hraje roli i kvůli vlhkosti. Do koupelny se hodí dveře s povrchovou úpravou odolnou proti vlhkosti, ideálně s laminovanou nebo lakovanou plochou. Do ložnice můžete dát dýhu nebo masiv, ale pokud jsou dveře hned vedle sebe, je lepší zvolit stejný materiál. Vypadá to lépe a zároveň se obě místnosti snáze udržují.
Posledním detailem je osvětlení. Pokud má koupelna studené bílé světlo a ložnice teplé, přechod je nepříjemný. Sjednoťte teplotu světla alespoň částečně. V koupelně stačí vyměnit žárovku za teplejší odstín, v ložnici naopak přidat možnost studenějšího světla pro úklid. Rozdíl v teplotě světla je méně nápadný než rozdíl v barvě dveří, ale podvědomě ho vnímáte při každém průchodu.
Barva dveří jako spojovací prvek Dveře jsou první věc, které si při přechodu všimnete. Pokud máte v koupelně tmavé obklady a v ložnici světlý nábytek, zvolte barvu dveří podle toho, co je v obou místnostech zastoupené. Bílé dveře fungují univerzálně, ale v tmavé koupelně mohou působit jako rušivý prvek. Naopak dveře v barvě dřeva nebo v tmavém odstínu sjednotí prostor, i když se obklady liší. Zásadní je, aby barva dveří nebyla třetí barvou, která se nikde jinde neopakuje.
