Jak poznat, že je matrace pro daný věk nevhodn
Při rekonstrukci bytu se rozhodnutí o stoupačkách a rozvodech nedá odkládat na později. Jakmile začnete bourat příčky nebo měnit dispozici, každá další práce se odvíjí od toho, zda zůstanou původní trubky, nebo se všechno vyvede znovu. Pokud si tuto otázku nevyřešíte na začátku, budete později bourat už hotové obklady a podlahy. V praxi platí, že u bytů starších třiceti let je výměna stoupaček téměř vždy nutná, protože původní materiál už dosluhuje a nové napojení by na něj nešlo bezpečně připojit.
Typická chyba je zakrytí vlhké stěny obkladem nebo sádrokartonovou deskou. Voda v ní zůstane a plíseň se objeví za obkladem, kde ji nevidíte. Další chybou je utěsnění všech spár silikonem bez řešení příčiny. Voda si najde cestu jinudy a poškodí okolní místnosti. Stejně tak nepomáhá neustálé topení na vysokou teplotu, které vlhkost jen rozptýlí do vzduchu.
Zásadní je rozdíl mezi kolem, které používáte denně, a kolem, které vyjedete o víkendu. Denní kolo musí být po ruce, jinak ho přestanete používat. Víkendové kolo můžete zavěsit výš nebo ho sezónně uklidit. Podle toho volte místo: denní kolo patří do předsíně nebo na chodbu, sezónní klidně nad skříň. Nepleťte si to – zavěšené kolo nad postelí v garsonce vypadá efektně, ale každodenní sundávání vás omrzí do týdne.
Svislé linie a světlo od podla
U dětí do jednoho roku je klíčová tuhost a bezpečnost. Matrace musí být pevná, rovná a přesně pasovat do postýlky, aby mezi matrací a hranou nevznikla mezera, do které by se dítě mohlo zaklínit. Vyhněte se měkkým pěnovým matracím s velkými prohlubněmi a paměťovým pěnám, které se příliš přizpůsobují tělu. Potah má být prodyšný a pratelný, ideálně s možností sundání a vyprání při vyšší teplotě. Typická chyba je koupit matraci „do zásoby" větší, než je vnitřní rozměr postýlky – pak nedoléhá a je nebezpečná.
Výběr matrace pro dětský pokoj nezačíná v obchodě, ale doma u metru a přemýšlení o tom, jak dítě spí. Jinou matraci potřebuje novorozenec v kolébce, jinou předškolák v prvním velkém loži a jinou školák, který už má pevnou postel. Věk není formalita, ale určuje, jak pevná matrace musí být a z čeho má být vyrobená.
Školní děti od šesti do dvanácti let už mají vyhraněné návyky a často si stěžují na bolesti zad nebo ranní únavu. V tomto věku se vyplatí matrace se zónovou tuhostí, která podpírá ramena a boky jinak než střed těla. Povrch má být prodyšný, protože děti se v noci potí. Častou chybou je koupit matraci příliš tvrdou „pro zdravá záda" – dítě pak spí na boku s tlakem na rameno a rameno brní. Tvrdost se pozná tak, že dlaň položená na matraci se nepropadne o více než dva centimetry, ale zároveň není cítit tvrdá deska.
Před koupí změřte vnitřní rozměr postele nebo postýlky a porovnejte ho s rozměrem matrace. Malý rozdíl do jednoho centimetru je v pořádku, větší mezera už ne. Počítejte s tím, že matrace se časem mírně slehne, takže u levnějších pěn raději kupte tuhost o stupeň vyšší. A nezapomeňte na rošt – i sebelepší matrace ztratí oporu, pokud leží na měkkém nebo poškozeném roštu.
Když dítě povyroste, mění se nároky na tvrdost i materiál Od dvou do šesti let dítě spí déle a vrtí se, takže matrace musí držet tělo v přirozené poloze, ale zároveň být příjemně měkká na dotek. Osvědčuje se kombinace studené pěny a latexu nebo kvalitní pružinová matrace s vyšším počtem pružin, která se nepropadá. Důležitá je nosnost – dítě sice váží málo, ale matrace má vydržet i občasné posazení dospělého při čtení. Pokud je matrace příliš měkká, dítě se v noci budí, protože se tělo prohýbá a hledá oporu.
U teenagerů se vyplatí matrace délky alespoň o deset centimetrů větší, než je výška postavy, aby se nohy neopíraly o čelo postele. Materiál volte podle toho, zda dítě trpí alergiemi – pak je vhodná pratelná matrace s hustě tkaným potahem, který se dá prát při vysoké teplotě. Ať už jde o jakýkoli věk, vždy si matraci v obchodě vyzkoušejte: lehněte si na ni na bok i na záda a nechte dítě, ať si lehne také. Matrace, která vyhovuje rodiči, nemusí vyhovovat dítěti.