V malém bytě je nejcennější plocha od podlahy do výšky dvou metrů. Využijte ji na stěnách: otevřené police nad pracovním stolem, věšáky na zeď místo stojanu, závěsné noční stolky u postele. Do kuchyně se hodí lišta s háčky na náčiní, do koupelny tyč na ručníky přes celou stěnu. Vše, co leží na podlaze a nedá se použít, zabírá místo, které by jinak sloužilo k pohybu. Skříň do výšky stropu pojme sezónní věci, které jinak leží v krabicích pod postelí.
Než začnete cokoli přesouvat, projděte všechny takové předměty a rozdělte je do tří skupin: použiji příští rok, možná nikdy, a půjčím nebo daruji. U věcí, které jste nepoužili dva roky, je pravděpodobné, že je nepotřebujete. Typická chyba je uklidit všechno najednou do sklepa nebo na půdu, kde vlhko a prach zničí látky, papír i elektroniku. Lépe je nechat v bytě jen to, co skutečně využijete, a zbytek poslat dál.
Před tmelením stěnu odmastěte a zbavte prachu. Penetrace není volitelná – nesavý podklad bez ní stěrku neudrží a ta se odloupne v plátech. U sádrokartonu penetrujte i papír, jinak se kolem spojů objeví vlna. Tmelení dělejte vždy dvakrát: první vrstva přijde do spáry a přes pásku, po zaschnutí se přebrousí, druhá vrstva se roztáhne do stran a zahladí přechod. Broušení dělejte s odsáváním nebo s respirátorem, prach z tmelení je jemný a drží se v celé místnosti.
Prohlédněte si úložné prostory dvakrát ročně, ideálně na jaře a na podzim. Při té příležitosti vytáhněte věci, které jste za poslední rok nepoužili, a rozhodněte o nich. Pokud je to možné, půjčte si sezónní výbavu od známých nebo ji sdílejte, místo abyste ji skladovali. Dokumenty, které potřebujete jen výjimečně, uložte do jednoho obalu a označte datem. U elektroniky vyjměte baterie, jinak po letech vytečou a zničí přístroj. U oblečení použijte látkové pytle a přidejte ochranu proti molům.
Byt 1+kk má jednu místnost, která musí zastat ložnici, obývák i jídelnu. Rozdíl mezi bydlením, kde se dá žít, a skladištěm nábytku nebývá v metrech čtverečních, ale v tom, kolik podlahy zůstane volné. Než začnete cokoli kupovat, změřte si půdorys a napište si, kolik kroků potřebujete mezi postelí, kuchyňskou linkou a dveřmi. Tato trasa určuje, co se do bytu vejde, aniž byste se o cokoli zachytávali.
Věci, které používáte jednou za rok, zabírají v bytě nejvíc místa a přitom je potřebujete jen výjimečně. Patří sem vánoční výzdoba, kufry, sezónní oblečení, sportovní výbava, ale i nářadí nebo dokumenty. Pokud je necháte ležet tam, kam je odložíte po použití, postupně se rozlezou po celém bytě a začnou překážet. Řešením není nakupovat další úložné boxy, ale stanovit jim pevné místo a dodržet pravidlo, že se tam po každém použití vrátí.
Ukládání má smysl jen tehdy, když víte, co kde je. Pravidlo je jednoduché: každá krabice dostane štítek s obsahem, ne jen s názvem místnosti. U věcí, které používáte jednou za rok, si poznamenejte, kdy jste je naposledy vytáhli. Pokud se termín blíží a vy si nevzpomenete, co v krabici je, je to signál, že ji nepotřebujete. Druhá častá chyba je ukládat věci do vlhkých prostor, jako jsou některé sklepy. Vložte tam pohlcovač vlhkosti a jednou za čas zkontrolujte, zda se neobjevila plíseň.
Vzorky nedělejte na papír ani na karton. Papír nasákne a barva na něm získá jinou sytost než na omítce. Pokud potřebujete přenosný vzorek, použijte kousek sádrokartonu nebo dřevěnou desku natřenou stejným bílým základem, jaký má vaše stěna. Vzorky umístěte na různá místa v místnosti – na stěnu u okna, na protější stěnu a do rohu. Barva se mění podle toho, kolik světla na ni dopadá a z jakého úhlu se na ni díváte.
Televize v ložnici často zůstává zapnutá i po usnutí. To je jeden z nejčastějších a nejhorších zlozvyků. Přerušovaný spánek, probouzení uprostřed noci a pocit neosvěžení jsou toho přímým důsledkem. Řešením je časovač, který obrazovku po určité době vypne. Ještě lepší je však televizi před spaním vypnout úplně a ložnici nechat temnou. Světlo z obrazovky i v pohotovostním režimu může rušit hluboké fáze spánku. Pokud už televizi v ložnici máte, zakryjte diody a používejte závěsy, které světlo skutečně odstíní.
Nakonec platí, že místo pro roční věci nemusí být velké, ale musí být stálé. Když ho jednou určíte, už ho neměňte, jinak se věci začnou opět rozlézat. Malý byt zvládne i výbavu na kempování nebo vánoční stromek, pokud se vejde do jedné vyhrazené zóny. Když se do ní nevejde, je čas něco vyřadit. Tím získáte prostor pro každodenní život a přestanete řešit, kam s věcmi, které použijete zase za rok.